ad/ Jihočeská univerzita ve světě bez hranic

Spolupráce s mimoevropskou vědou

Mezinárodní konference ke 20. výročí Listopadu 1989 byla jedinečnou příležitostí jak si připomenout Sametovou revoluci. Tato historicky jedinečná a mimořádně inspirativní událost vedla ke zboření fyzických bariér ale také veškerých zábran a předsudků v tehdejším politicky polarizovaném světě. Stala se událostí, která otevřela do té doby po zuby střežené hranice k volnému pohybu lidí, svobodnému cestování, ale také novým pracovním a společenským kontaktům ve vědě a vzdělávání s kolegy prakticky na celém světě. V úvodním zasedání konference odpoledne 24. listopadu 2009 připomněla tuto skutečnost prof. Linda Bleicken, prezidentka Armstrong Atlantic State University (AASU) v Savannah, jedné z našich spolupracujících univerzit amerického státu Georgia. Historickou úlohu Československé společnosti umění a věd (SVU) v USA pro udržení tolik důležitých vztahů s našimi krajany v americkém exilu během dlouhého období komunistické totality za železnou oponou, jakož i novému poslání SVU v otevřeném světě bez hranic se ve svém úvodním pozdravu zabýval prezident SVU prof. Karel Raška, jr. Konferenční sekci ´Spolupráce s mimoevropskou vědou´ představil v závěru úvodního zasedání konference prof. Libor Grubhoffer, který připomněl zásluhy dvou prvních prorektorů JU Františka Sehnala a Milana Straškraby o navázání cenných kontaktů a spolupráci s blízkým a vzdáleným zahraničním. V současnosti má JU uzavřeno na čtyři desítky smluv o vzájemné spolupráci s mimoevropskými univerzitami, zejména s americkými univerzitami, ale také univerzitami řady asijských a afrických zemí. Vesměs se jedná o čile udržované a naplňované smlouvy přinášející prospěch vždy oběma partnerským stranám jak ve vědeckém výzkumu tak i výuce. Každá fakulta či ústav JU má hned několik takových aktivně spolupracujících partnerů ve vzdáleném zahraničí. Udržovat tyto vztahy při životě jistě není jednoduché a to zejména z finančního hlediska. Pro mimoevropskou spolupráci totiž neexistuje žádna analogie evropského programu Erasmus/Socrates, a tak většina nákladů spojených s udržováním čilých vztahů na velkou vzdálenost závisí od nejrůznějších grantových zdrojů na obou partnerských stranách případně také na finanční podpoře z rozvojových projektů MŠMT. Dosavadní zkušenost však potvrzuje, že tam, kde je partnerský zájem podložený kvalitním vědeckým či odborným programem, je zpravidla také dostatek dobré vůle a potřebné aktivity k získání nezbytné finanční podpory pro výměnné pobyty učitelů a studentů na partnerských pracovištích.

Za uplynulé období dvaceti lze mezi ty velmi úspěšné kontakty s mimoevropskou vědou zmínit spolupráci s americkými univerzitami: University of Arizona (UA) a Georgia Southern University (GSU). O spolupráci s Arizonskou univerzitou v Tucsonu referovala na konferenci prof. Carol Bender, která stála u zrodu vzdělávacího projektu/konsorcia  BRAVO! (Biomedical Research Abroad: Vistas Open!). Naše univerzita a také některá pracoviště AV ČR jsou dlouhodobými členy tohoto konsorcia financovaného z grantu Fogarty Foundation při N.I.H. v USA. V rámci tohoto projektu se za dobu jeho existence vystřídalo recipročně v laboratořích v Tucsonu a Českých Budějovicích na patnáct studentů a učitelů. Dosaženo bylo řady cenných výsledků společně publikovaných. V poslední době je takovým výsledkem původní spolupráce s kolegy v Arizoně objev nového typu feritinu 2 v klíšťatech a jeho funkce v metabolismu železa (PNAS 106: 10033-1038, 2009).

Samostatnou pozornost zasluhuje také spolupráce s georgijskými univerzitami v USA. Ta započala před téměř deseti lety, nejprve s Georgia Southern University (GSU) díky společnému výzkumu v oblasti klíšťat a klíšťaty přenášených nákaz a vyústila v poslední době v objevech dvou nových druhů spirochét z druhového komplexu původců či potenciálních původců lymské boreliózy v jihovýchodní části USA (J. Clin. Microbiol. 47(1), 134-141, 2009; 47(12): 3875-3880, 2009). Rovněž  tyto vědecké aktivity doprovázené výměnou studentů a učitelů vedly k velmi cennému prohloubení spolupráce ve vzdělávacích aktivitách. JU organizuje pro studenty některých univerzit státu Georgia řádné letní semestry v Českých Budějovicích (2005; 2006; další je chystán pro léto 2011). A co je potěšitelné, těsná spolupráce s jednou univerzitou (GSU) vedla k rozšíření aktivit také na další georgijskou univerzitu AASU. Její prezidentka prof. Linda Bleicken (donedávna ještě vice-prezidentka /provost/ na GSU) ve svém konferenčním příspěvku patřičně ocenila zásadní význam vztahů s JU pro nezbytnou internacionalizaci její univerzity, pro nezbytné rozšiřování obzorů amerických studentů. Cenným zjištěním je, že z těch nejlepších vědeckých vztahů se rodí tolik potřebná spolupráce ve vzdělávací činnosti, velmi často zapojením také pregraduálních student do vědeckých projektů.
Ale vraťme se k celodenními jednání sekce 25. listopadu v posluchárně P-2 nové budovy Filosofické fakulty JU. Vystoupili tam mezi jinými celkem čtyři hosté Fakulty rybářství a ochrany vod JU: prof. S. D. Mims (Kentucky State University, USA); prof. K. Inaba (University Tsukuba, Japonsko); prof. K. Arai (Hokaido University, Japonsko); prof. J. Cosson (CNRS, Francie) a věnovali se tématům, jež naplňují dlouhodobé velmi plodné spolupráce s kolegy vodňanského Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického FROV JU. Pozornost, kterou jsme věnovali rybám a rybářství, odráží do značné míry také význam tématu v profilu naší univerzity jakož i společenský význam problematiky rybářství a rybníkářství v jižních Čechách. Dalším tématických blokem byla oblast odborných humanitárních aktivit zejména kolegů a kolegyň ze Zdravotně sociální fakulty JU ve spolupráci s univerzitami v Jižní Africe (Potchestroom), Namibii (Keetmanshoop) a Zambii (Lusaka). Kolegové a kolegyně ze ZSF představili novou knižní publikaci o jejich afrických projektech a současně pozvali dva klíčové zahraniční spolupracovníky (Dr. F. Quadir, York University, Kanada; prof. V. Krčméry, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžběty v Bratislave, Slovensko). Dr. F. Quadir zaujal auditorium rozborem obecných předpokladů pro humanitární aktivity. Připomněl jak mimořádnou inspirativní úlohu v mezinárodní měřítku představuje princip naší Sametové revoluce. Jak velký byl její dopad v procesu zlepšování životních podmínek lidí v rozvojových zemích. Prof. V. Krčméry zaujal velice účastníky jednání konkrétními příklady humanitárních zdravotně-sociálních aktivit při práci s dětmi a mládeží v afrických zemích. K úplnému výčtu odborných příspěvků zbývá zmínit vystoupení prof. Miloše V. Novotného z  Indiana University v americkém Bloomingtonu. Ten je představitelem československého exilu z roku 1968, a patří mezi vůbec nejúspěšnější české chemiky/biochemiky působící v zahraničí, a soustavně podporující výchovu českých studentů a postdoktorandů v jeho laboratořích v USA. Prof. How-Jing Lee z National Taiwan University v Taipei dlouhodobě spolupracuje s biology z Přírodovědecké fakulty a Akademie věd na výzkumu cirkadiánních  rytmů u hmyzu, v poslední době se však posunuje spolupráce také do oblasti výuky, letních kurzů biodiverzity a ´e-learningu´. Tématika  vnitřních biologických hodin je na JU velmi nosnou problematikou, která se promítá do mezinárodní spolupráci nejen biologů, ale také psychologů a pedagogů. Nejlépe to ilustroval poslední příspěvek autorské dvojice Dr. Petra Vojtová a doc. Milada Krejčí z Pedagogické fakulty JU, věnovaný společnému projektu s japonskou universitou v Kochi (prof. T. Harada) a dlouhodobě sledujících vliv změn v časových režimech na psychiku a chování školáků.

Sekce zaměřená na spolupráci JU s mimoevropskou vědou byla jejími přímými účastníky  hodnocena velmi příznivě.  Stala se zajímavou mozaikou ilustrující bohaté mezinárodní aktivity napříč univerzitou, stala se příležitostí pro setkaní s představiteli těch nejaktivnějších partnerských univerzit z dalekého zahraničí, stala se také pěknou příležitostí k vyjádření díků za uzavřená přátelství, za dlouhodobě rozvíjené vztahy a podporu rozvoje naší univerzity, a konečně stala se také jedinečnou příležitosti jak neformálně diskutovat další pokračování dosavadních oboustranně prospěšných vztahů, kde a jak nacházet nezbytné finanční zdroje pro výměny našich studentů a učitelů. Všichni jsme se ovšem jednomyslně shodli na tom, že tu rozhodující roli pro nový a v naší nedávná minulosti zcela netušený rozmach v rozvoji věda a vzdělanosti sehrála právě  Sametová revoluce. Teprve ta přinesla nezbytnou svobodu, podmínku nutnou ke svobodnému rozvoji vědy a umění.

Libor Grubhoffer